Školní výlet 7. ročníku

Kutnou Horu, klenot mezi českými městy, se ve dnech 9. – 11. června vydali objevovat žáci sedmého ročníku.

            Vlastní prohlídku města jsme začali pěkně z výšky, kdy jsme po strmém stoupání došli na rozhlednu Havířská Bouda. Zde se nám naskytl panoramatický výhled na toto město stříbra. Poté naše kroky vedly do nejstarší městské části – Sedlec, kde jsme si prohlédli gotický katedrální chrám, nejstarší tohoto typu na území Čech a Moravy, katedrálu Nanebevzetí Panny Marie. Právě nedaleko, na pozemcích cisterciáckého kláštera, bylo ve 13.století nalezeno stříbro a Kutná Hora se svým bohatstvím začala konkurovat Praze. Ani my jsme nemohli v této lokalitě vynechat návštěvu turisticky vyhledávaného hřbitovního kostela Všech svatých. Zde nás přivítala paní průvodkyně, která nám přiblížila nejen historii Kostnice, ale i celého města. Vybaveni informacemi jsme sešli do suterénu kaple, který je vyzdoben z kostí asi 40 tisíc lidí. Po občerstvení v pizzerii jsme již zamířili k vlaku, abychom odjeli do nedalekých Poličan a ubytovali se v autokempu Malešov.

            Druhý den jsme po snídani vyrazili pěšky, asi 6km, zpět do města. Nejdříve jsme navštívili Vlašský Dvůr, bývalé sídlo českých králů,  a v něm expozici Odhalení tajemné tváře Kutné Hory. Zde jsme si mohli nejen prohlédnout, ale na vlastní kůži i vyzkoušet, unikátní exponáty používané na mučení a trestání obviněných (zločinců, čarodějnic, kacířů a žhářů) ve středověku. Po rozchodu na náměstí Palackého jsme se vydali vstříc adrenalinu. Kdo měl odvahu, mohl se svézt na  nejdelší bobové dráze v ČR nebo zkusit jízdu na buginách. Potom jsme už zamířili k Hrádku do Muzea stříbra. Tu jsme započali prohlídkou stříbrných dolů. Abychom detailně poznali nelehký život tehdejších horníků, oblékli jsme si perkytle, nasadili helmy s čelovkami a úzkými chodbami sestupovali do podzemí. Když jsme se asi po hodině objevili opět na povrchu, čekala nás prohlídka muzea s výkladem o historii města a těžbě stříbra. Jelikož bylo již pozdní odpoledne, vydali jsme se zpět do kempu. Ve snaze zkrátit si cestu lesními cestami  jsme si ji samozřejmě o několik kilometrů prodloužili. Přesto ani únava po celodenním putování nezabránila touze některých žáků vykoupat se v rybníku nedaleko kempu. A tak pár nadšenců, za doprovodu ostatních – diváků – , naskákalo po večeři do, dle nich, teplé vody.

            Protože paní učitelka nezkontrolovala pořádně jízdní řád, i poslední den jsme se po marném hodinovém čekání na vlak vydali pěšky do Kutné Hory. Tady na nás čekala dominanta města, zapsaného již 20 let na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO, chrám sv. Barbory. Po prohlídce této pozdně gotické stavby jsme si dali naposledy rozchod na náměstí a vyrazili k vlaku.

Výlet jsme si užili, poznali krásné město, nasbírali spoustu zážitků,  počasí nám přálo - dny to byly určitě vydařené.

Lenka Pužová