Výlet 4. a 5. ročníku do Nesměře
23. 5. se 24 žáků 4. a 5. ročníku sešlo před školou. Tentokrát bez těžkých aktovek s učením, ale s baťůžkem a pořádnou svačinou. Nastaly dva dny plné putování, her a vytrvalosti.
Věci na hry a spaní jsme naložili do auta k paní Uchytilové a vydali jsme se na vlak do Velkého Meziříčí. Naše první kroky vedly na Fajtův kopec. Užili jsme si nejen výhled z rozhledny, ale i hry a odpočinek v sluncem zalité trávě. Takový piknik na Fajťáku.
Po krátkém občerstvení jsme se vydali směrem do Nesměře. Už za Velkým Meziříčím se ale najednou začaly honit mraky a při vstupu do údolí se nad námi prohnala parádní bouřka. Vyvázli jsme díky improvizovanému přístřešku se suchou nohou.
Šlo se lesem, po cestě i po loukách a šlo se dobře. Zpívali jsme si, povídali a cesta rychle ubíhala. Ve dvě jsme už seděli ve svých chatkách a těšili se na program, který nám přislíbil Víťa Vlk z Centra outdoorových programů. Nízká lana a herní systémy nás bavily téměř dvě hodiny.
Po vydatné večeři jsme jen chvíli odpočívali. Klukům se však ležet nechtělo a tak začali nosit dříví na oheň. Večer jsme si opekli špekáčky a když už se zdálo, že je čas jít spát, nastalo překvapení. Naši zlatí deváťáci nám připravili strašidelnou stezku odvahy! Spát jsme šli s předsevzetím, že až my budeme v devítce, taky NĚCO takového pro ty mladší jednou připravíme.
Ráno jsme vstali za zvuku bubnu a den zahájili rozcvičkou. Od bohaté snídaně se nešlo jen tak odtrhnout. S plnými bříšky jsme začali tvořit šamanské talismany a indiánské copánky.
Celkem se ochladilo, foukal vítr, ale to nás od posledního velkého úkolu dne vůbec neodradilo. Po obědě jsme naložili věci do auta paní Blanky Mejzlíkové, uklidili chatky, zamávali Nesměři a odhodláni dosáhnout pěšky cíle jsme se vydali zpět domů, k maminkám a tatínkům.
Nachodili jsme za dva dny víc než 22 km, krokoměr ukázal přes 33 tisíc kroků. A to je teda výkon!
Žáci 4. a 5. ročníku a Soňa Chládková